Русский English Ceska
+420 776 855 097
Domácí / Turistická známková místa / Vladivostok. 1860. "Vládni východu". Hlavní město Přímořského kraje

№ 400 - Vladivostok. 1860. "Vládni východu". Hlavní město Přímořského kraje

Wiki | Web GPS: 43° 6' 54.69" N, 131° 53' 8.27" E Nejbližší TZ
Vladivostok. 1860. "Vládni východu". Hlavní město Přímořského kraje Vladivostok. 1860. "Vládni východu". Hlavní město Přímořského kraje
Vladivostok. 1860. "Vládni východu". Hlavní město Přímořského kraje

Jak dostat?

Dočasně Vám rádi pošleme TZ poštou proti jakémukoli důkazu o návštěvě turistického známkového místa. Vic na Jak dostat TZ.

Adresa: Přímořský Kraj, Vladivostok Russia

Vladivostok je město v Rusku, na Dálném východě, na pobřeží Tichého oceánu, nedaleko hranic s KLDR. Je centrem Přímořského kraje a také konečnou stanicí Transsibiřské magistrály z Moskvy. Název v překladu znamená „Vládni východu“.

Oblast dnešního Vladivostoku byla osídlená již dávno v minulosti, ještě v dobách před příchodem Číny a Ruska. Poprvé se oblast dnešního Vladivostoku objevuje na čínských mapách, jako Yongmingcheng za vlády Dynastie Jüan na konci 13. století. Ajgunskou smlouvou z roku 1858 a Pekingskou smlouvou z roku 1860 připadla nakonec celá oblast Ruské říši. První Evropané zde přistáli v roce 1855, a záliv, na němž město dnes stojí, pojmenovali Zlatý roh. Jeho tvar je totiž velmi podobný tomu v Istanbulu.

 

20. června (2. července západního kalendáře) roku 1860 ruská loď Mančur pod vedením kapitána Alexeje K. Šefnera přistála u poloostrova a začala na rozkaz N.V. Komarova stavět základy budoucího města. Už roku 1864 sem bylo přesunuto vedení Ruských jižních přístavů. O rok později zde vznikla loděnice a začali se sem stěhovat první přistěhovalci. Roku 1871 sem byly přemístěny vojenské instalace - základna Sibiřské flotily, vojenský přístav a úřady vojenské správy. Roku 1878 však většinu obyvatel tvořili neruští přistěhovalci ze zemí jako je Čína, Korea a Japonsko. Avšak v roce 1880 pak bylo zahájeno pravidelné spojení mezi Oděsou, Petrohradem a Vladivostokem. Ještě téhož roku byl Vladivostok se sedmi tisíci obyvateli prohlášen městem; zároveň se stal i hlavním městem Přímořského kraje. Začaly se zde zakládat i první hotely. Během dalších deseti let se sem začali stěhovat rolníci i další osadníci; začaly vycházet noviny a vzniklo i první divadlo. Postupně se začaly zavádět linky lodní dopravy i do jiných měst, jako je Kóbe, Nagasaki a Šanghaj. Na začátku 90. let 19. století se právě zde začalo se stavbou transsibiřské magistrály, vedoucí na západ k evropskému Rusku. Právě její otevření zkrátilo cestovní dobu sem z několika měsíců na několik týdnů. V prvních letech 20. století se zde otevírala další nová divadla a vznikaly nové obchodní příležitosti, obchodovalo se jak s ruskými městy (Chabarovsk), tak i s japonskými nebo čínskými. Zavedena zde byla i tramvajová doprava.